Ko?i?ky

v závanech jara

Kočičky v tomhle čím dál mírnějším pásu už dávno rozkvetly. K jejich smůle, chtělo by se říct, protože jsou tím pádem celé orvané, alespoň ty u zastávky trolejbusu ano. Nějaký dobrodinec ty otřepený a ukroucený konce seřízl, načež někdo o kus dál vyrobil další. Snad jednou dojde na to, že už nebude v dosahu co rvát a stromek si bude vesele a nerušeně kvést ve výškách. Lépe je ve městě stromu nevzhlednému.

Kočičky u nás doma předvádějí, co v sobě mají za podivuhodné schopnosti, běhají po zdech jako mistři kung fu a vzhledem k tomu, co provozují ve čtyři ráno, dostaly nemilosrdný zákaz vstupu do ložnice v době, kdy se tam spí. Místo bezuzdého řádění po našich nebohých tělech teď srdceryvně lkají za dveřmi, takže stejně bdíme spolu s prvním ranním ptákem.

Za to dostaly novou prolejzačku, kterou už stihly slavnostně pozvracet a zbrusu novou a bezpečnou síť, která kryje lodžii odshora dolů. Sice jim nedovolí koukat na holuby, vysedávající na parapetu v přízemí, ale na druhou stranu způsb, jakým se za nimi vykláněly a vysunovaly, byl opravdu husí kůži nahánějící.

Instalace sítě byla také adrenalinovou záležitostí. Sanyn se rozhodl navrtat úchyty i do stropu, aby to drželo a když se stoje na podstavci s rukama nad hlavou a těžištěm nad horní hranou zábradlí opíral do vrtačky, obcházely mě mrákoty. Snažila jsem se mu dávat směšnou záchranu, která byla spíš pro klid mé duše než pro jeho bezpečí. Jemu dělalo víc starostí drobné mžení, skrápějící chvílemi tu elektrickou vrtačku. Jenže stará síť už byla fuč a přivrtat jsme to tam prostě museli. A tak tam je. A všichni to přežili. Statistiku úrazů v domácnostech jsme nijak výrazně nepodpořili, nadále zůstaneme u naříznutých a ukopnutých prstů. 

Kočičky jsou z toho všeho nevzrušené a koukají na vrabce. A lehají v květináči. A tahají domů na tlapkách hlínu. A jenom kvetou.     

Přečteno 2219x
 
Komentáře
Eliška, Reagovat ->